wz

Rituál a přirozené náboženství

Základním omylem přirozeného náboženství spočívá v uctívání stvořených věcí a tvorů, namísto uctívání Boha, který je stvořil. Dokonce i když tato náboženství uctívají „velkého ducha“,nade všemi duchy, jejich bůh je stále pouze tou nejvyšší silou v panteonu, který je vždy ztotožňován s různými aspekty stvoření… Bible (a i zdravý selský rozum) prohlašují, že vesmír byl přivedený do existence a tak udržovaný Stvořitelem. Jeho morální zákony jsou napsány v každém svědomí tak, že my všichni víme, o morální odpovědnosti vůči tomuto jedinému Bohu, že jsme Jeho zákony přestoupili a musíme se k Němu obrátit pro spásu. Toto biblické obvinění nemůže být jasnější:

Jelikož Boží hněv je odhalený z nebe proti veškeré bezbožnosti a nespravedlnosti lidí, kteří drží pravdu v nepravosti, protože to, co lze o Bohu vědět, je v nich manifestováno, protože Bůh jim to ukázal. Boží neviditelné věci jsou jasně vidět, když lidé přemýšlejí o Jeho díle – a tím nemají omluvy. Protože když Boha znali podle stvoření kolem nich, neoslavili Ho jako Boha, ani vděčnost nepocítili ale stali se marniví ve svých představách a jejich pošetilá srdce se dostala do tmy ….. Prohlašovali o sobě jak jsou moudří – stali se hlupáky a vyměnili slávu nekonečného Boha za symboly člověka, ptáků, čtyřnohých zvířat a plazivých tvorů. … Proto je také Bůh vydal jejich nečistotě skrze chtíč jejich srdcí, až zneuctili svá těla mezi sebou, změnili Boží pravdu na lež a počali uctívat a sloužit stvoření více, než Stvořiteli, který je navěky požehnaný. Amen.

Ve všech pohansko-přirozených náboženstvích existuje předpokládaný vztah příčiny-následku mezi vykonaným rituálem či ceremonií a získáním moci, hojením, nebo jiným požehnáním, které ten, kdo provádí obřad, očekává. Celá myšlenka pohanských ceremonií – šámanův rituál, zapalování svíček, míchání kouzelných nápojů, používání fetišů a pod. je, že když to uděláte správně, vzbudíte reakci bohů nebo duchů…. Právě tak jako zákony vědecké vyžadují automatickou odezvu na přirozené rovině, věří se, že bohové mohou být přiměni ke stejné reakci. Tak právě je tomu v římském Katolicismu a Východním Pravoslaví. Abychom vysvětlili, Sněm Trentský (nejvyšší katolická autorita) prohlašuje:

Pakliže někdo prohlásí, že svátostmi Nového Zákona není milost udělena „ex opere operato“ (to znamená tím samotným aktem) ale že samotná víra v božský slib je dostatečná k získání milosti, nechť je anatémou (exkomunikovaný a tím prokletý a ztracený). (Canons & Decrees of the Council of Trent).

Jak už jsme viděli, příčina-následek-vztah předpokládá pokřesťanštěnou vědu, pro kterou není v Bibli ani náznak podpory. Ve Starém Zákonu existovaly mnohé oběti a ceremonie přikázané Bohem, ale nikdy nebylo naznačeno, že by jakákoliv ceremonie nebo rituál byl účinný sám od sebe! Nepředpokládalo se, že by na Boha takový akt měl nějaký vliv – tím méně to, že by Bůh automaticky na rituál či ceremonii zareagoval tím, že by následoval jakési spirituální zákony. Naopak, protože srdce lidu a kněží nebylo ve správném vztahu k Bohu, Bůh odmítnul oběti Israele přesto že přesně sledovali provádění ceremoniálů přesně podle nařízení:

Na co je mi množství vašich obětí, Jsem už sytý zápalných obětí beranů, i tuku vykrmeného dobytka …… Nepřinášejte už více klamné obětní dary – nesnáším kouř vašich kadidel …. když zdviháte své paže zakrývám si oči … když se modlíte, neslyším. Vaše ruce jsou plné krve. Umyjte se, očistěte se odstraňte zlo vašeho konání před mým zrakem, přestaňte konat zlo, učte se dělat dobro, hledejte právo, pomozte utlačeným, dopomozte právu sirotkovi, zastaňte se vdov …. Izaiáš 1:11-17.

Ceremoniel – některé důležité rozdíly.

Základní omyl

Pohanství je opakovaný ve veškerém ritualismu: Víra, že provedením určitých ceremonií můžeme obdržet božské požehnání v nějaké formě. Takové rituály nacházíme v Pohanství a v přirozeném náboženství všude: Úbory, které kněží oblékají, houpající se kaditelnice s voňavou látkou, zaříkávání či zaklínací formule, složité obřady k získání přízně bohů. A tak je to i v římském Katolicismu a Východním Pravoslaví. Na počátku IV století, vlivem císaře Konstantina se stal římský Katolicismus směsicí
Pohanství a Křesťanství. Sám Augustin svědčí: „Kdo vejde do kostela, uvidí nevyhnutelně opilce, lakomce, hráče hazardu, podvodníky, smilníky nevěrníky, lidi s amulety, zákazníky čarodějů i astrologů….. Ten stejný dav, který naplňuje kostely o křesťanských svátcích, plní divadla o svátcích pohanských….“

Ano, byli v církvi a dokonce i mezi králi a papeži, takoví, kteří si uvědomili zlo starých pohanských ceremoniálů a čas od času je zakázali. Římský císař Charlemagne vydal nařízení:

Co se týká stromů, kamenů a studní, kde někteří pošetilí lidé pálí pochodně a praktikují i jiné pověry, my upřímně nařizujeme aby takový, Bohu odporný zvyk, kdekoliv bude objevený, nechť je odstraněný a zničený…

Ovšem, v té stejné době byly podobné pohanské zvyky „pokřesťanštěny“ a absorbovány do církve, kde zůstávají částí Katolicismu či Pravoslaví dodnes….

Kněžství a ceremonie Israele, nařízené Bohem ve Starém Zákonu jsou velmi často citovány jako ospravedlnění sakramentalismu vně vyznávajícího Křesťanství. Nový Zákon ale jasně učí, že vykoupení, které máme v Ježíší Kristu učinilo celý sakricifiální systém zastaralým. Je třeba učinit důležité rozlišení mezi pohanskými rituály a římsko katolickými či pravoslavným, (kteří předpokládají získání přízně od Boha skrze svátosti) a ceremoniálem Judaismu. Ceremoniály Starého Zákona byly symbolem vykoupení, které přijde skrze Ježíše Krista. Všechny starozákonní oběti směřovaly k Božímu Beránku, pravé oběti. Bůh sám přijde na tuto zemi aby položil svůj život jako pokutu za naše hříchy:

To všechno bylo symbolem pro nynější dobu, protože dary a oběti tam přinášené nemohly dokonale očistit svědomí toho, který je nabízel; jde jen o pokrmy, nápoje a různá omývání, platné do nového uspořádání. …. Ale když přišel Kristus, velekněz který nám přináší skutečné dobro, neprošel stánkem zhotoveným rukama ale mnohem větším, dokonalejším. …. Ani krví kozlů a telat – ale dal vlastní krev a tak nám získal věčné vykoupení….. (Židům 9: 9-12). Celá Bible dosvědčuje, že Bůh není ani vázaný nějakými spirituálními zákony, ani na ně nijak nereaguje. Neexistuje žádná automatická reakce Boha vyvolaná nějakým rituálem….

Dnešní trend

Pohanské pověry, které oponují Božímu plánu spásy, prorůstají Západní společností, a podkopávají ten mocný vliv, který kdysi měla Bible. A je to právě biblický vliv, kterému jsme vděčni za Západní vědu, technologii a hospodářský rozvoj. Výsledná prosperita stojí v ostrém kontrastu k chudobě Třetího Světa, kde vládlo Pohanství a zemí Komunismu, kde převládajícím náboženství je ateistický materialismus. … Ovšem, technologický pokrok ovlivňuje pouze tento život.

Otázka o tom, co leží za tímto životem, strašila lidstvo od rozbřesku historie. A to je sféra, kde vchází náboženství: nabídnout něco po smrti – šťastná loviště pro americké Indiány, nebeský harém Muslimů, naplněný krásnými dívkami, nebo země kam duch odchází, země stínu a strachu. Ovšem, naděje na život po smrti je marná bez vzkříšení …. Ani Buddha, ani Konfucius či Mohamed a ani žádný jiný náboženský vůdce nepovstal z mrtvých. Jediný Kristus, potom co položil svůj život aby mohl spasit hříšníky, se vrátil z hrobu. Apoštolové položili své životy ve snaze přinést tuto zprávu vykoupení, „evangelium o Boží milosti,ztraceným lidem. Miliony mučedníků zemřely za udržení čistého evangelia. Dnes se této pravdě vysmívají – ve jménu Krista! V pěkném projevu „mea culpa“, United Church of Canada se vyznal domorodým americkým Indiánům:

Naše křesťanská představa Boha je pokřivená, nejasná, rozmazaná Jsme uzavřeni ke kráse vaší spirituality. Prosím, odpusťte nám! Zástupci římských Katoliků, Amerických Baptistů, Luteránů, United Church of Christ, United Metodist, a Presbyterian církve se omluvily americkým Indiánům za to, že jim přinesli evangelium: Drazí Bratři a Sestry. Toto je formální omluva … za zničení tradičních amerických domorodých spirituálních praktik. Žádáme vás o odpuštění a vaše požehnání. Spirituální síla vašeho náboženství mohla být velikým darem…. („Chieftain“, Pueblo Co. July 22, 1995)….

V tom stejném duchu , „World Christian Gathering“ (shromáždění) Indigenous Peoples se setkali v Rotorua,Nový Zealand, v listopadu 1996. Richard Twiss, zástupce národa Lakota ze Spojených Států prohlásil, že způsob života jeho lidu a kultura (náboženství) jsou darem od Boha. Twissje poradcem pro „rasové usmíření“ tzv. „Promise Keepers“, rychle rostoucí mužské křesťanské hnutí. Shromáždění či sjezd zahrnovalo domorodá náboženství, která žádala o přijetí některých jejich rituálů do křesťanských církví. Eliah Harper, kanadský MP (member of Parlament) prohlásil, že spirituální obroda světa přijde od domorodých národů planety.

Představte si Krista, jak se omlouvá za to, že dal svůj život za hříchy světa, za to, že je tím jediným Spasitelem, nebo si představte Pavla, jak se omlouvá Židům, Řekům a Římanům za to, že je obrátil na Křesťanství! V sázce je příliš mnoho – věčný osud duší – než abychom mohli dělat kompromisy. Bohužel, jak to dnes vidíme, kompromis přichází právě z nejvyšších kruhů vedení  Křesťanstva. Každý je svobodný Krista přijmout čí odmítnout. Ale je nepoctivé se nazývat Křesťanem a misrepresentovat to, co
Kristus učil a vykonal. V tom stejném pohledu, domorodá náboženství musí být poctivě ohodnocena pro to, co skutečně jsou – včetně všech pověr v pozadí a výsledků, které produkují……


https://sites.google.com/site/nejotazky/david-hunt/okultni-invaze

Sdílejte články

Napsat komentář